19)  Cathlin (04.04.2013 15:34)

Hani, neboj, já to dešifruju. Kde vidíš jaké chyby, prosím tě??? Zkoušela jsi psát na novém tabletu?
Tak ty tedy nevěříš, že poté, co si připustil existenci citu, mu to zase bude jedno? No... ehééééé, s tebou se tak krásně diskutuje, to je prostě nádhera. Už chápeš, proč trvám na komentářích od tebe i u Jizev?????? To přece nejde, abych o něco takového přišla...
VÍš, co je na tom nejhorší? Že Nick i pod zemědýmem city má. Kdyby je neměl, bylo by to pro něj jednodušší. Kdyby to v něm zemědým prostě vypnul všechno, měl by po problému. Ale on nemůže jen milovat, ostatní věci (samotu, bolest, smutek, radost...) cítit může. ČIli toho cítí velkou spoustu a to je právě jeho kříž.
A jestli si bude umět pod nátlakem okolností nakonec znovu odepřít lásku a to, co zažije (?)se Susannou, to je otázka. Záleží na míře jeho zodpovědnosti a ohleduplnosti.... a na tisíci dalších věcí. A navíc ví, že mu stačí jediné - prostě se napít a v podstatě opět "zapomene", co k ní cítil a jaké to bylo. Zůstane opět jen slabý obraz ve vzpomínkách, asi jako to zelené listí v zimě. Bolest ze ztráty lásky ho tolik trápit nebude, to spíš opět ta ztráta svobody a možností...................... A kdyby to bylo jenom tak jednoduché, všechno.
Keanu Reeves jako krásný smutný muž.... ááááá No, ano, krásné. A Vědma z Matrixu jako Sheyla... Sheyla a Nick sice vypadají jinak, Nick je víc oražený a víc "vztekavý" typ než Neo, a Sheyla je víc razantní (občas).... ale to srovnání úplně chápu. DÍky za něj.

18)  Cathlin (03.04.2013 09:46)

Christine, to, že ses usmívala, to mě moc těší, opravdu! V těchhle úsměvných scénách si totiž nikdy nejsem jistá, jestli vyzní tak, jak chci.
A Sheyla, ta to snad má v povaze vzbuzovat sympatie, řekla bych. Oblíbit si ji je celkem snadné.
A ano, Nick si přiznal, jak je na tom. A pochopil, že nemá šanci se udržet. Co z toho bude a jak to zvládne/nezvládne, to neví ani on sám... jj, ještě, že další kapitola je už dnes.
Děkuju za koment!

17)  Christine (02.04.2013 23:46)

Až teraz som si všimla, že som zabudla komentovať. Hmm, tak kde začať. Koláčky boli úžasné!!! Počas celej scény som sa usmievala ako blbeček. Predstaviť si Nicka ako ich vyklepáva z formy proste nešlo bez smiechu . A Sheyline "Život je výzva" bolo geniálne. Tú ženskú mám každou kapitolou radšej a radšej. Postávať celé hodiny pred nákupným centrom a čakať a čakať a čakať... koho by to bavilo. Chcelo by to nejakú stopu, hocičo, aby to nemali také ťažké. Možno bude ten chlap taký neopatrný a vráti sa tam. Ale čo ak nie? Ako ho nájdu? . Ešteže ďalšia kapitola bude zajtra, lebo to čakanie už nevydržím. A ten koniec bol úžasný!!! Neviem sa dočkať ako to nakoniec celé dopadne. A Nick si priznal čo cíti, konečne .

16)  Cathlin (27.03.2013 18:58)

Marti,
Vždycky mě překvapí, jak se dají věci prostě pochopit úplně jinak a dokonce úplně obráceně, než co jsem myslela. Třeba tady tohle! On necítí zimu proto, že je z těch koupelí v ledu otužilej. Ne naopak. Jeho tělo je normálně lidské (až na to stárnutí a schopnost zabít dlaní) a i na zimu reaguje normálně. Ale jeho koupele v ledu ho prostě už zocelily a mráz mu tolik nevadí.
Ano, tahle kapitola byla tak trochu přelomová. Nick už to prostě nedokáže dál poslušně snášet…
"ovšem, že to vůči Susanně není fér, ale svým způsobem se to dá i pochopit…"
Že to dokážeš pochopit, je moc dobře… I když já spíš čekala, že budete na Nicka naštvané za bezohlednost a další spoustu nepěkných věcí. To třeba ještě přijde… Jsem zvědavá, jak bude lehké nebo těžké ho dál chápat.
Díky!!!

15)  Cathlin (27.03.2013 18:56)

Fanny, tak jsem konečně tady. Už jsi někdy seděla celé dny u počítače a nevěděla, kam dřív kliknout, na co se zaměřit... abys to všechno zvládla? Tak to já mám teď furt...

Díky za super krásný dlouhý komentář, jako obvykle...

"Zase mám pocit, že Shey neříká to, co si úplně myslí. Možná totiž nevzdala naděje, že to nejde."
Možná nám neříká přesně, co si myslí (to je hotová věc), ale že by zrovna k tomuhle chtěla Nicka nějak podporovat, to se mi nezdá. Přece jen – je jen jedna možnost, jak takové zahrávání si s ohněm může skončit. A ona mu přece nebude na kraji útesu radit „skoč“…

Jemu prostě zima nebyla! Otázkou je, jestli jde o mojí zapomnětlivost, nebo je to šokující novinka.
Fanny, zde viz mé vysvětlení Martině. Nick je prostě díky ledu dost otužilý. Jak je vidět, asi tam budu muset doplnit krátkou vysvětlující větičku.

"I když stejně tak platí, že všeho moc škodí, viď? O tom by Dirk s Cor mohli vyprávět a Nick by jim možná taky přitakal v souhlasu, že?"
DDDDDDDDDDDDD Jo. Nejspíš jo. Ti tři by se po skončení Dýmu mohli sejít a pořádně mi umýt hlavu. A tuším, že k nim ještě možná jedna nebo více „naštvaných“ postav třeba přibyde. DD

"Třeba je víc možností a třeba nám je časem ukážeš, vlastně v to hodně doufám."
No...... No..... thinking Je to špatný, no…

"Dokázali bychom to v tu chvíli jinak? Opravdu? A proč jsme to teda jinak neudělali?"
Přesně, přesně!!! Neudělali… protože v té chvíli to prostě jinak nešlo. Nevěděli jsme, co naše „špatné“ rozhodnutí přinese… a vědět nemohli. Nedostatek poučení, které prostě vždy přijde až potom.

"Takže když Nicka vidím, není to hezký pohled."
No, to opravdu není… Já ho chápat sice budu vždycky, ale… chápu, že pro vás nebo pro ostatní postavy to bude možná trochu těžší.

PS: A pokud budeš mít víc času, tak to bude supeeeerrrr!!!

14)  Mata (27.03.2013 18:27)

Pokud si někdy v budoucnu čas uděláš, bude mi ctí

13)  Cathlin (27.03.2013 16:45)

Mato, díky!!!
A na toho Brumbála bych byla fakt dost zvědavá, jen kdybych měla možnost číst... Teď ji fakt nemám, snad po státnicích...

12)  Mata (27.03.2013 16:35)

Cathlin, určitě ne úplně stejnou, ale atmosféra je dost podobná (souboj cca osmnáctiletého Albuse Brumbála s mrkví a kuchyní), akorát tam není ta pomoc v podobě ženy.
Díky moc za ocenění, ale přeci jen ty sis Nicka postavila a proto ho vždycky budeš znát nejlíp Používáš symboly a to se mi líbí, mám to ráda, když si autoři pohrají se symbolikou. A ty si s ní hraješ velmi citlivě a šikovně.

11)  Cathlin (27.03.2013 16:20)

Mato, máš stejnou scénu v kuchyni? To jsou věci...
Co se mi ale moc líbí v tom, co píšes, je tvůj vzhled do Nickovy pyromanie. Jsi opravdu velmi vnimava a citlivá a mne se to moc líbí. To, jak detailně jsi to popsala, kina vyrazilo dech. Kdo, jestli to tak opravdu je, ale mám dojem, že mu rozumis snad líp než já.
Ano, to rozhodnutí se očekávat dalo. co z toho bude, to je už ale opravdu nezodpovezena otázka. Pro nás i pro Nicka.

Na ostatní komentáře odpovím, jakmile bude chvilka času, nějak nestíhám, ale moc děkuju!

10)  Mata (27.03.2013 06:45)

V první řadě díky za další skvělou kapitolu
Kuchyň neměla chybu, velmi mi to připomnělo jednu scénu z mojí vlastní povídky To, že necítí chlad, ano, potvrdila jsi mi moji domněnku.
Ty pocity potom byly výborné skvěle jsi to popsala a vystihla. Líbilo se mi to hodně.
A záliba v ohni, i to mi zapadá do jeho celkového obrazu, je v něm oheň intenzity kovářské výhně, ale zdušený a utlučený, bylo otázkou času kdy bouchne, ale otázkou také je jak bude vypadat ten výbuch a koho všechno spálí na popel.
Je pravda, že jeho rozhodnutí se dalo očekávat už od začátku. Ale stejně z něj měl člověk tak trochu strach. Jsem zvědavá jak to bude dál. Prozatím odhaduji, vzhledem k předesílané temnotě, že to nebude žádný romantický dýchánek
Díky

9)  DarkMoon (26.03.2013 23:43)

Hm, takže on necítí zimu. Nebo alespoň ne tolik. Tak to vysvětluje, že ty koupele v ledu zvládá
„Budeme muset udělat nové z poloviční dávky.“ Vytřeštil jsem na ni oči. „Cože?! Budeme?“
Dovedu si představit jeho zděšení On asi holt nikdy kuchař nebude
„I v zimě pořád víme, jak vypadá zelené listí, nebo ne?“
„Byla to touha po lásce a po životě, která mě zabíjela. Touha, kterou jsem se snažil nevnímat tolik let, vzdálený přes půl světa od čehokoliv tomu podobnému.“ ach…
Ahááá, on je to pyrotoman
„Ničení, zkáza a prchavý pocit moci. Dost možná právě v tom byl smysl téhle hry na faleš. V tom byl únik, který jsem hledal. Možných vysvětlení bylo mnoho.“ Jo, no.. to docela dává smysl
„Když jsem si ovšem prohlížel ohořelé doutnající zbytky, nálada se změnila.Dnes poprvé jsem v nich uviděl sám sebe.“
Hmmm…
Dnešní kapitolka byla svým způsobem přelomová I když k rozhodnutí na konci vedla možná už od jejího začátku. A ovšem, že to vůči Susanně není fér, ale svým způsobem se to dá i pochopit… Na to jsme myslím dneska nahlédly do jeho myšlenek dost Otázkou zůstává, jestli když se dostane z toho otupění a zažije, co doteď neměl, nebude to všechno ještě horší a dokáže ještě doopravdy odejít, jak si plánuje…

8)  Fanny (26.03.2013 18:53)

*Zadíval jsem se na ni rezignovaně – a vlastně jsem byl rád, že jí to můžu říct.*
Jako všichni. Něco nechce, ale nakonec je tomu rád. Ať už se člověk nechce vyfotit, ale pak je vděčný. Ať se kdokoli brání čemukoli, kolikrát poté přizná sám sobě, že udělal dobře?
*„Nám se to sice příliš nehodí, pravda, ale rozhodně si našla způsob, jak se ti dostat pod kůži.“*
Zase mám pocit, že Shey neříká to, co si úplně myslí. Trošku se mi zdá, že i ona by byla ráda za změnu. Že svým způsobem chce Susan podpořit. Možná totiž nevzdala naděje, že to nejde. Že to nějak nepůjde. Ačkoli je to asi naivní, já v to doufám taky.
*Nádobka přistála na ploše kuchyňské linky vzhůru nohama, těsto se rozdrobilo.*
No, to jsem si myslela. Shey byla docela odvážná, když ho pustila do kuchyně… Evidentně nebude skvělý kuchař… A vyklepávat horké koláčky. To chce zručnost a odvahu. I u hloupého pečení platí, že se člověk nechce dvakrát spálit, že? Avšak pálí mu to. To zase jo. Aspoň poradit si umí.
*Stáli jsme na dvorku, kolem sníh, od úst nám šla pára a Sheyla zimomřivě podupávala. Jo, nejspíš musela být zima.*
Už to sice je nějaký pátek od minulých kapitol, ale že bych si nepamatovala něco tak očividného?! Tohle nevypadá jen na hluboké zamyšlení, kdy si neuvědomil chlad kolem něj. Jemu prostě zima nebyla! Otázkou je, jestli jde o mojí zapomnětlivost, nebo je to šokující novinka.
*Zamračil jsem se. „Máme dost omezené možnosti.“*
Jo, to tedy. Vůbec se nedivím, že se mu do toho nechce. Špatně se dělá něco, čemu člověk vůbec nevěří a tohle značně připomíná hledání jehly v kupce sena. Což nejde. A to zas ví každý, kdo to kdy zkoušel.
*„To víš, chlapče, život je výzva.“*
S tím musím jedině souhlasit. Velmi zajímavá výzva. A občas i nepříjemná. Ovšem o čem by to jinak bylo, ne? Vždycky musí být, aby bylo líp. Musí být chaos, aby byl pořádek a tak je to se vším. I když stejně tak platí, že všeho moc škodí, viď? O tom by Dirk s Cor mohli vyprávět a Nick by jim možná taky přitakal v souhlasu, že?
*…, jistota, ve které jsem mohl utéct před svými démony – nebo čímkoliv, co bylo ve mně a co mě nutilo jít a okrádat nevinné.*
Utéct… Ano, on jen utíká. Jenže jde utíkat věčně? A může vůbec bojovat? Nebyl by boj jen sobecké, zoufalé jednání? A jak? Jak, jak, jak… Třeba je víc možností a třeba nám je časem ukážeš, vlastně v to hodně doufám.
*Tohle neměla být práce na několik dní, neměla to být práce, která sledovala nějaký tvůrčí účel.*
Přesně tohle je útěk. Pravda, lepší nějaké řešení než žádné. Asi jako když střechu, do které teče, zaplácnete kusem čehosi. Možná to chvíli bude fungovat. Ale stejně budete muset vymyslet něco dalšího a znovu a znovu a znovu, až to prostě nepůjde. Protože to bude jedině horší. Stejně jako Nickovo prokletí - Dým, zlí démoni. Zemědým, sirky a leccos jiného je jen zaplácnutí. Jako léky na bolest, ale zlomenina se brufenem nevyléčí.
*Snažil jsem se nevidět, co jsem to za hajzla.*
Vůle není ani nevyčerpatelná, ani bezedná. Prostě jednou dojde. Někdy slábne. Někdy není. A přesně to si potom zpětně vyčítáme. K čemu to? Dokázali bychom to v tu chvíli jinak? Opravdu? A proč jsme to teda jinak neudělali? Odpuštění si je někdy stejně důležité jako přiznání chyby. Vlastně jdou ty dvě věci ruku v ruce. Takže když Nicka vidím, není to hezký pohled, ale stalo se, stalo. A bůh ví, co nám ve skutečnosti naservíruješ.
Cath, přiznávám, že mi ty tvoje písmenka už chyběly. Stejně jako to komentování… Tak snad se tu zase brzy objevím. A chyběli mi i tihle tři. Susan, Nick, Shey…Mimo to, dnes by se dalo říct téměř ke každé větě něco… Ale s holkama taky velký souhlas. Jo, myslím si to obdobné.
Díky a zase příště.
P.S. (Edit 26.3.) Za chvíli se stavím v domečku.

7)  Cathlin (26.03.2013 17:17)

Katíííí, áááá... šmankote, to je skvělé.

Julinko:
Miluješ Sheylu, jo? No... jestli to nebude tím, že se k Nickovi chová tak trochu mateřsky. Pomáhá mu a něco za to taky chce... A Nick jí poslouchá, pokud mu to hranice jeho odolnosti dovolí.
S tou jeskyní – myslím, že tolik odhodlání ho to zase nestálo. Přece jenom – třeští nutností se z toho dostat, takže by udělal cokoliv. A návrat do jeskyně je asi to nejmenší. Jenže bohužel – nic, no… Jak by taky mohlo. (Autorčin záhadný vševědoucí výraz)


Nepředstavuje si Nick, doufám, že Suzanna před ním padne hned na zadek?!!

Tahle věta patří k těm z tvých vět, po kterých se mi v hlavě rozblikají ostře červené vykřičníky. A za to ti děkuju.

6)  KatkaB (26.03.2013 16:19)

Ano, Cathlin, dnešní kapitolku jsem si opravdu po dlouhé době konečně vychutnala a ty Tvoje myšlenky mě oslovily tak nějak úplně samy.
Píšeš příběh, vyprávíš, postavy odžívají svůj osud, který pro ně máš nebo ani nemáš připravený, ale v tom všem ještě dokážeš vystihnout nebo trefně konkretizovat něco, co stojí za to si uvědomit v opravdovém životě. A to se mi zkrátka líbí ještě víc

5)  Cathlin (26.03.2013 16:15)

Kati, co se týká té tvé závěrečné poznámky, tak na to jsem zvědavá taky, opravdu moc. Protože zatím dohlédnu někam sotva do půlky, dál už opravdu jen hodně schematicky a možností si nechávám otevřených takovou spoustu, že ještě sama nevím, jaké všechny.
Ani nevíš, jak mě těší, žě tě některé myšlenky tak oslovují. Vážně nádhera to číst. Navíc, když vidím, že si čtení užíváš.
A co to Nick vymyslel? Příliš dlouho byl zavřený v kleci. Tak dlouho, že už jsou mu důvody, kvůli kterým se do ní zavřel, natolik obehrané a tolikrát zopakované, že ztratily svůj význam... Navíc je tu Susanna a jeho vyprahlá duše se stává poněkud neřiditelnou.
Je v možnostech každého z nás kontrolovat se jen do určitých mezí. Potom lana, kterými se svazujeme, začnou pomalu praskat.
Takhle vnímám Nickovu situaci já.
A že je to nebezpečné??? To si Nick uvědomuje velmi dobře. Nebezpečné pro něj, pro Susan... a pro případné oběti. Přesto ale ta potřeba je silnější. Nezbývá mu, než se přesvědčit, že to zvládne.
Sebenenávist - ano, silné téma.
Děkuju, Kati!

4)  KatkaB (26.03.2013 16:00)

"Mám po krk všeho toho omezování. Připravila mě o rovnováhu, se kterou jsem byl zvyklý žít. Díky ní myslím na možnosti, které jednoduše nemám. Všechno to, co musím, všechno, co převrátilo můj život v karikaturu skutečného života, je mi to proti srsti. Mírně řečeno."

To není jen mírně řečeno. To je moc hezky řečeno, Cathlin Karikatura skutečného života. Moc trefné, líbí se mi to.

Není dobromysl ženského rodu? Jen mě to tak napadlo...

"I v zimě víme, jak vypadá zelené listí, nebo ne?" Výstižná myšlenka.

"Čtění byla, otevřeně řečeno, moje vášeň. Nebo spíš náhražka vášně, ano, ale co záleží na správném pojmenování." Další krásná, trefná větička. Pro kolik lidí je čtení vášeň... nebo náhražka vášně... nebo psaní

Děkuju googlu za jeho rychlost, nechtělo se mi lovit v Diderotově šestém svazku encyklopedie, co je to prsť. Už vím

Závěrečné řádky mě překvapily. K čemu to Nick dospěl... zkouší se, chce ochutnat trochu nekarikaturovaného života, trochu opravdovosti, i za cenu, že se bude nenávidět ještě víc... ??? Uvidíme uvidíme...

Cathlin, zamotáváš to, jsem moc zvědavá, jak to rozmotáš a co se z toho vyvrbí

3)  julie (26.03.2013 12:49)

Miluju Sheylu! Její způsob, jakým mluví s Nickem, jak ho krásně komanduje u pečení, nákupů…
Překvapilo mě, že se dokázal vrátit do té jeskyně. Určitě ho to stálo spoustu odhodlání…a bez výsledku. Proč? Co bylo tenkrát jinak?
Každopádně, teď je Nick dost v průšvihu. Hlava sice upozorňuje na nebezpečí, ale zbytek jeho těla zoufale potřebuje blízký kontakt s člověkem.
Takže takhle to chce Nick udělat?! Na pár dnů zkusí vysadit zemědým… a doufá, že díky tomu bude moct být se Susannou? No jo, jenže co ona? Nepředstavuje si Nick, doufám, že Suzanna před ním padne hned na zadek?!! Hlavně bude v nebezpečí, že se Nick neudrží. No.. i když určitý způsob neudržení by ji možná přesvědčil, že se kvůli ní odvážil o něco dřív nepředstavitelného

2)  Cathlin (26.03.2013 11:47)

Bosi,
Snížení dávek „smrdí průserem“? Máš dojem, že to Nick nezvládne? Ale jo, samozřejmě vím, co tím chceš říct.
Ano, přesně. Sheylina kuchyně je místem, kde se konejší duše, tak tak. Sheyla je v tom odborník, něco jako bylinkářka, vědma a psycholog v jednom. A Nicka má fakt přečteného od začátku do konce a to aspoň dvacetrkát a i pozpátku. Jo, hranice určitě má, bohužel pro Nicka.
A že se o ní bojíš??? Bože, jak tohle dopadne........... Něco bych ti k tomu opravdu ráda řekla, ale radši mlčím! Nebudu ti kazit zážitek…
Jj, pyrománek. Ale jenom opravdu mrňavý pyrománek. Vlastně má ty „záliby“ dvě. Lepení sirek převládá. Spálí to jen někdy.

1)  Bosorka (26.03.2013 10:42)

No teda…ze začátku touží po zvýšení dávek a skončí to tak, že si samovolně dávky sníží? To smrdí průserem teda… Tohle svinstvo byly spojené kříže, černá a bílá spojená v jednu. Přinášelo tolik zla, kolik dobra. Ovšem užívat ho záleželo to jen na mé vůli.
Sheyla- její kuchyň mi připadá jako oáza klidu a bezpečí. Ať venku řádí zemětřesení a tornáda, tohle je místo, kde se pečou koláčky (sice většinou s nezvyklými přísadami) a konejší bolavé duše. Tohle je místo, kde se i na kost zmrzlý Nick může trošinku ohřát. Ale i Sheyla má svá omezení, své hranice. A já mám o ni strach čím dál tím větší. „Nikdy nemáš dost katastrof, že ne?!“ optal jsem se konsternovaně.
Pousmála se na mě. „To víš, chlapče, život je výzva.“

Ten muž pohladil tu ženu po tváři. A opět ta touha po doteku, po tom „cítit ho“ užívat si ho… Jak já ti rozumím, Nicku.
Pyrománek? Jeho hobby je mi více než známé. Kolik já udělala modýlků z ABC, které pak tak hezky zaplály… shy