44)  ambra (20.10.2011 15:36)

Lucinko, moc děkuju, jsem ráda, že ses úplně nenudila

43)  Lucinka (20.10.2011 15:18)

Naprosto dokonalá povídka jediné gesto které asi vyjádří obdiv tvé fantazii a umu je

42)  ambra (18.10.2011 08:39)

ClaireStew, moc děkuju!!!

41)  ClaireStew (17.10.2011 22:20)

Krása, ambro, Krása! Nádhera. Sama jsem fanoušek KStew a musím říct, že tohle se ti dost povedlo!

40)  ambra (15.10.2011 23:47)

Marvi děkuju

39)  Marvi (15.10.2011 23:25)

Nádhera, prostě nádhera!!! Jsi prostě neskutečná, tvé psaní je jedinečné a kouzelné. Z fleku napíšeš úžasné dílo... DĚKUJI za úžasnou povídku!

38)  Jarusinka (19.06.2011 21:29)

Wow...prečo som si to nedočítala hneď ako to bolo dopísané?? Prečo som to stále odkladal, až kým som to úplne neodložila až dodnes?
Veľmi silne emocionálne to bolo. Hlavne tieto posledné dve kapitoly. Napísala si to úplne úžasne.
A je mi ľúto, že viac lepších slov nato nemám, ale bolo to naozaj krásne

37)  Janeba (10.04.2011 18:16)

Ambřičko, juk!!!

36)  ambra (08.04.2011 21:09)

Berunky, já vypadám jako čuník nevychovanej, ale tuhle děkovačku si chci užít, takže si ji nechám až po návratu. Zatím jedno kolektivní DĚKUJI, a pokud budete mít v neděli ještě náladu, tak večer na mě sem jukněte, budu vás čekat

35)  Fanny (08.04.2011 19:28)

Záhadným způsobem jsem zde zapomněla zanechat komentář... Protože tahle povídka je přinejmenším nezapomenutelná, ale bohužel slovo, které by plně vystihovalo takový skvost, jako je tohle, já va slovníku nemám a nenašla jsem. Hodně zjednodušeně je to prostě nej.

Nádherný a realistický příběh s úchvatným závěrem, co víc na to můžu říct?

34)  magorka (08.04.2011 12:13)

Dokázala jsi to, nerozsypala jsem se na pidišutříky a dopřála jsi mi tak možnost prožít (ano prožít, protože tady už nejde "jen" o čtení) naprosto mimořádný příběh. Ale nejen za to, Ti patří můj obrovský dík Nebudu to okecávat, prostě jsem se zasmála, zanadávala, fňukla i brékla a jsem za to vděčná a tak Mám Tě ráda Ambro a Tvé povídky jakbysmet

33)  HMR (08.04.2011 06:23)

Chybí mi tu "slzy dojetí", takže jen

32)  Silvaren (07.04.2011 21:59)

Ambří, nejdřív se moc omlouvám, že jsem se k tak nádhernému a trošku i překvapivému závěru dostala až teď - nějak mě semlívá mateřství.

Musím přiznat, že na začátku jsem Kristen vážně moc nemusela. Ale po tom, čím si prošla, čím jsi ji nechala projít, se ukázalo, že to všechno byla jen maska a že skutečná Kristen je tam někde uvnitř. A i když byla v hodně věcech jiná a jinde, nakonec jsem si ji oblíbila. Nechceme nakonec všichni to samé - být milován, mít rodinu, přátele, zdraví... ?

Jestli mě ale něco totálně překvapilo a dostalo, byla to Robertova omluva, to, že se snažil Kristen předělat. Mně to nedošlo do chvíle, kdy to řekl.
A pak jsi mi vyrazila dech tou poslední částí. A přesto jsem dočítala s pocitem, že takhle to má být.

Moc a moc děkuju, že jsi se s námi podělila o svou další úžasnou povídku.

31)  katyka (07.04.2011 08:12)

ambra, hádam na druhý pokus sa mi podarí niečo vyprodukovať... Prečítala som si túto skvelú kapitolu znovu a zasa ťažko hľadám slová. Dokonalé zakončenie dokonalého príbehu. Snáď len ty dokážeš, aby všetko skončilo šťastne (za čo som ti hrozne vďačná) a zároveň nepôsobilo lacne a gýčovito. Presné množstvo slov a presné množstvo silných emócií,určité posolstvo bez moralizovania...Vieš o tom, že si skvelá spisovateľka? Dostalo ma to do kolien. Ako vlastne vždy Je mi ľúto, že sa s Robom, Kristen, Elliotom a ostatnými už "nestretnem", ale skončilo to v správnom momente, správnym spôsobom, všetkým si im dopriala šancu. Ešte stále sa celá rozplývam Ďakujem Ďakujem Ďakujem S láskou Tvoja katyka

30)  jenka (07.04.2011 00:20)

Ambro, nádherně jsi to zakončila. Někomu ten konec může připadat zbytečně naivní a sladký, ale zanechá v srdci naději. Naději na to, že ne vždycky je všechno ztracené. Že občas se stane zázrak...
Moc ráda jsem s touhle povídkou doufala. Díky.

29)  semiska (07.04.2011 00:08)

Já jsem strašně dojatá. Elliot Robovo objevení bylo tak krásné, uronila jsem nad nimi slzu.
Celou tuhle povídku jsem měla strašně moc ráda. Oba jako lidi mám moc ráda a moc bych jim přála, aby spolu byli. Krásně si to napsala, ambro, vydala jsi další skvost ze své sbírky skvostů.

28)  leelee (06.04.2011 23:15)

když si u minulý kapitoly pasala, že zbývá jen jedna, bála sem se tuhle otevřít tušíc že by to mohlo zkončit nechutně sladkym happy endem, ale opět jsi nezklamala a nepůsobí to uspěchaně je to prostě pokračování příběhu tohle dokáže málokdo a ted mi řekni: na co se mám sakra (tady by asi sedělo spíš kurva )těšit? no?
teď zjednodušená verze je to prostě dokonalý a je škoda že to končí

27)  yasmini (06.04.2011 22:58)

Ambři, je to nádherná povídka a škoda, že už je konec. Prostě dokonalé, nenacházím vhodná slova, přesto ti chci říci jak mě to vzalo za srdíčko. Všichni nakonec skončili tam, kde mají, alespoň podle čtenáře, autorky a.s.

26)  Hanetka (06.04.2011 22:34)

Ambruško, jsem toho plná. Ale nemám dneska na to, psát tady komentář. Já se vrátím... zatím jen díky!

25)  MisaBells (06.04.2011 22:24)

Tohle se nedělá! Vyčerpaná z práce, unavená, bolavá a ty takhle... Ale nepanikař! Ty slzy jsou... Jsou... smíšené? Jo, to bude ono. Jsou smíšené. Smutek, že vůbec něco takového, jako Carterovi existují a mají tu smůlu, a zároveň štěstí, jak to dopadlo. Každý má toho svého, ale Elliot s Bellou se nepotkali... (To šly první slzy, sakryš.) Dopis od Steph a tvůj epilogový autorský dodatek to zabil absolutně úplně moc. Ambruš, připomeň mi v sobotu, že mi dlužíš dva balíčky kapesníčků. Dííík Jo a děkuju za tenhle krásný příběh. Hrozně se ti povedl. Díky, díky, díky a dííííííky!